Čajovna Harmonie
Telefon: +420 777 137 508
Email: info@cajovnaharmonie.cz

Cestou osudu a náhody

Ve čtvrtek 9. prosince od 19:00 bude hostem čajovny Roman Vehovský, mladý muž, který si v roce 2002 sbalil batůžek a vyrazil přes Indii do Austrálie. Že se jeho cesta protáhne na dlouhých sedm let netušil a neplánoval ani on. Cestou osudu a náhody – tak se jmenuje kniha, ve které Roman Vehovský vypráví o svém putování. Stejně jsme nazvali i besedu, ve které se s námi podělí o své zážitky. Říká, že právě osud a náhoda hrály na jeho cestě hlavní roli. Přesvědčil se, že k takové cestě nepotřebuje člověk spoustu peněz. Nejdůležitější je čas, potkat správné lidi, mít příznivě nakloněný osud a být připravený i na nejpodivnější a nepravděpodobné náhody. Několik Romanových vět jako pozvánka na čtvrteční večer: „V době, kdy jsem si do svého deníku značil šestý rok na cestě, jsem prožíval jeden z největších a nejkrásnějších stopařských zážitků. Na jachtě jsem se toulal po nádherných thajských ostrovech. Jachta po deseti dnech zakotvila v zátoce Chalong na ostrově Phuket a já přijal pozvání do kapitánova domu. Měl jsem to štěstí, že se celý Phuket připravoval na velkolepý festival Devíti císařských božstev. V té době jsem netušil, že budu svědkem něčeho nevídaného.“

…krátký příběh jako pozvánka na čtvrteční večer …

Když jsem jeden večer na Jižním ostrově Nového Zélandu procházel malou osadou, hledaje nějaké klidné místo na přespání, oslovil mě mladý muž. Neptal se, odkud jsem, co tam dělám a kam jdu.
Jen mě pozval na večeři. Než jeho manželka připravila jídlo na stůl, tak mi ukázal místo, kde mohu přespat. Řekl to s takovou přirozeností, jako když recepční předává hostům klíčky od pokoje. Nereagoval jsem.
        Po večeři už mi zvědavost nedala a zeptal jsem se, proč to dělá.
„Hned jak jsem tě viděl s tvým batohem, tak mi bylo jasné, že jsi autostopař. Já jsem na Zélandu strávil na stopu pár let. Za tu dobu se mi dostalo nespočetné pohostinnosti. Vím tedy dobře, jaké to je spát v posteli, když jsi předtím spával dlouho jen venku. Vím jaké to je, mít teplou sprchu, když ses dlouho mýval jen v řekách. Vím jak chutná teplá večeře, když jsi ji dlouho neměl. Teď jsem upřímně rád, že mohu vrátit alespoň malou část. Stejně jako i ty budeš jednou rád, když se ti naskytne možnost postarat se o někoho jiného.“
       Ráno mi přidal radu na cestu: „Neutrácej zbytečně peníze za různé atrakce. Věci, které mají opravdovou cenu, se neprodávají, ty jsou zdarma.“